Asi už nikdy nenajdeme přímou stopu, kde vlastně stál obrovský a pevný hrad "Nordburg"

Už jen útržky z druhé ruky hovoří o jedinečné stavbě, která dokázala čelit nejednomu dobývání, o úžasných stavitelích, kteří uměli dát hradu nádheru a kouzlo sálům, věžím a zahradám.

Tam někde v dobách slávy "Nordburgu" přišel na svět i modrý kříž.

Protože hrad vždy obývali urození vládcové, brzy se objevila u kříže i královská koruna.

Jen z mála rytin víme, jak vypadal prapor a štít rytířů modrého kříže, které postupem času začali nazývat Severskými pány.

Z latinských popisů některých kronik dnes víme, že kříž byl modrý a celý prapor byl napůl bílý a modrý. Uprostřed byla královská koruna, která byla také z půlky modrá a z půlky bílá.
Vždy modrá na bílé a obráceně.

V bílém poli byl v horním rohu praporu modrý kříž. Takto známe i vyobrazení rytíře s koněm, praporem a štítem v tomto barevném provedení.

Můžeme už jen hádat, co se stalo s hradem, kam odešli všichni rytíři či panovníci.

Zůstal jen odkaz přepisovaný v pozdějších záznamech kronik, aby moudra učených, statečnost rytířů a chytrost krásných dam nezůstala zapomenuta, a aby budoucí, pokud tento odkaz objeví, pokračovali ve znalostech a umu všeho možného.

Bájný hrad "Nordburg" zmizel v nenávratnu a tak si novodobé Společenství severských pánů zvolilo za své sídlo hrad Helfštýn.

Držíce se hesla jenž bylo součástí rytiny rytíře s koněm
- "UBI EST CONCORDIA, IBI EST VICTORIA" - které jasně říká
- "Kde je svornost, tam je vítězství" - se snaží udržet středověké
tradice a um v povědomí všech se zájmem o historii.

Jak víme z historie, spoustě legend a bájí moc lidé nevěří a bere je jen jako něco vysněného.
Přesto se sem tam najde člověk, který těmto pohádkám natolik věří,
že pátrání po stopách možných i nemožných, dovede jeho snažení až k překvapivému výsledku.

„Není to pohádka, ani báje, ani spekulace, je to fakt - potvrzený důkaz."

My jsme také takoví snílci a naše pátrání po bájném Nordburgu, jeho lidech a stopách, nás dovedlo až k bodu,
který má velmi zásadní obrat na pohled Severských pánů .
Potomci rytířů Severských pánů obchodovali po celé tehdejší Evropě se všemi královstvími, hanzovními městy a řády. Nejen, že byli zdatnými obchodníky, ale nebáli se na tehdejší dobu cestoval velmi daleko
a jejich vyprávění z dalekých cest o neznámých zemích spousta lidí brala jako věci neskutečné
a nebo lživé. Důležité fakta jsou zapsána v různých kronikách a jsou někdy zmiňována
jen tak na okraj.

To jsou ale pro nás stopy v našem pátrání.Nejznámější cesty obchodování, přesunu a shromažďování
vojenských sil na válečná tažení do středomoří-Svatá země,
ale i cestách do jiných, dalekých východních zemí

              Toto jsou pravděpodobné cesty, kterým se prostě
nemohly vyhnout ani kupci tehdejšího světa - časů slávy Severských pánů. Na svých cestách poznali kupce i řádové bratry od anglického království přes země kolem Baltského moře až po země severu – Skandinávie.

Možná místa obchodních setkání Severských pánů a Templářů

              Evropa během 13-14. století byla plná řádů a společenství.
Kvetl obchod, ale také vojenská tažení Evropou i mimo ní.

Komendy řádů a společenství v Evropě – zdroj

        A konečně se dostáváme k důležitému obratu v našem pátrání. 
Velmi blízké obchodní vztahy dospěly až k momentu, kdy Severští páni obdrželi darem od komtura Ekka, který spravoval komendy v Čechách  a na Moravě, jenž spadaly pod německy mluvící provincie slavnostní
pasovací meč. Jistě to musela být obrovská pocta pro Severské pány,
neboť k meči byl přidán darovací list od samotného komtura Ekka.
Je důležité podotknout, že tehdejší „velký svět“ hovořil hlavně německy, latinsky a francouzsky.